Pavlína Kouřímová

 

    Osmdesátý první rok byl jedním z nejúžasnějších – narodila jsem se totiž JÁ… Jak to tak bývá, prošla jsem sborem v mateřské škole, ze základky si pamatuju, jak zpívám v modrém tričku v tělocvičně “Maličká su“ – moje první zpívání na mikrofón… Od první třídy jsem hrála na housličky s nimiž samozřejmě souvisí orchestrální hra (ZUŠ Na Střezině) - byla jsem v Americe, heč…

No a pak přišly experimenty v různých kapelách, z nichž pro mě nejdůležitější byla asi “BEZ NÁVRATU“. Po úžasnejch čtyřech letech na pódiu přišel konec. Od tý doby dlouho nic, no a teď PROČNE.